malíř
Vladimír Komárek
Narozen
10.8.1928 v Hřensku u Semil
Žije a pracuje
v Nedvězí, obec Slaná u Semil
| 1928-1939 | žil s rodiči u Malacek na Slovensku, poté se natrvalo přestěhoval do Nedvězí |
| 1945-1946 | studium na odborné sklářské škole v Železném Brodě (profesor Miroslav Janků) |
| 1946-1947 | Akademie výtvarných umění v Praze (profesor Karel Minář) |
| 1948-1954 | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (profesor Karel Štipl) |
| 1954-1962 | zaměstnán jako metodik v Domě osvěty v Semilech |
| 1959 | spoluzakladatel skupiny "7" v Liberci |
| 1965-1971 | člen SČUG Hollar v Praze |
| 1962 | člen Spolku výtvarných umělců Mánes |
Samostatně vystavuje od roku 1958, v zahraničí od roku 1970. Vystavoval ve všech evropských zemích (kromě Albánie), v USA a Kuvajtu. Patří k nejvýznamnějším tvůrcům drobné grafiky a exlibris. Významná je jeho ilustrační tvorba odměněná několika čestnými uznáními a v roce 1981 cenou ministerstva kultury za nejkrásnější knihu (S. Jesenin, Slaměný měsíc, Praha 1981). Svými díly je zastoupen v Národní galerii v Praze, v Galerii hlavního města Prahy, v Českém muzeu výtvarných umění v Praze, v regionálních galeriích v České republice a v řadě soukromých domácích i zahraničních sbírek. Je autorem knihy Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu aneb Od puberty ke klimakteriu (Praha 1989, 1993).
|
U malíře Vladimíra
Komárka
|
||
| Do křiku ptáků zavolal
jsem cestou: Ať žije malířství! Ta závrať očí, věčný neklid krve. S ostychem klepám, bylo otevřeno. Nejdřív jsem spatřil známý košík. Byl růžový. Malíř v něm kdysi namaloval půl tuctu zabitých holoubátek. V okně však vlála mu krajka utržená z Eiffelovky. Ať žije Paříž! říkal jsem si v duchu. To město chrlí obrazy, obraz za obrazem jako včelí královna po svatebním reji svá vajíčka. Kdypak ta Paříž vlastně spí? A hukot úlů, to je vodopád slyšený z dálky. Tu však je klid. Netopýří ticho visí za drápky na čtyřech stěnách hlavou dolů. |
Jen občas zapraská tu
stará skříň |
V obrysech věcí, na které
se |
ZPĚT NA GALERII HÁDY
